Navštívila jsem výstavu "Pražský fotograf 2018"

Od 19.10. do 25.11.2018 se v renesanční podkrovní galerii Malostranské besedy koná výstava nových velkoformátových fotografií Jiřího Píši s názvem "Pražský fotograf 2018". Na takové výstavě jsem nechtěla chybět, protože fotografa sleduji čirou náhodou na Instagramu a jeho fotky miluji. A jak to dopadlo?

Nejdřív si řekneme něco o výstavě:

Co návštěvníkům nabízí? 

Známé i méně známé pohledy na Prahu a její zákoutí.

Schopnosti fotografa?

Zachycení okamžiku a běžným místům tak dát nádech neopakovatelnosti. 

V čem spočívá kouzlo fotografií? 

Místa byla fotografy zachycena již tisíckrát, ale díky schopnostem Jiřího Píši dostávají nový rozměr a ač jsou notoricky známá, přesto vyprávějí svůj příběh v novém světle. Skrze velkoformátové fotografie tak máte možnost přenést se nad Vltavu a vychutnat si kouzlo stoupající ranní mlhy či toulat se o samotě prázdnými uličkami metropole.

A co si o výstavě myslím já?

Byla jsem natěšená a to už byla chyba. Nechci výstavu kritizovat, to si rozhodně nezaslouží, ale čekala jsem prostě mnohem více. Už při příchodu mě zklamala docela "vysoká" cena za tak malý prostor. Fotografie byly sice obrovské, v krásné kvalitě a hezky nasvícené, ale jejich počet byl vcelku nízký. Obešla jsem to několikrát, doufajíc, že jsem nějaké přehlédla a jen je neviděla. Bohužel, žádné skryté fotografie jsem nenašla. A tak jsem se smířila s tím, že nevyužité prostory (už tak z malého prostoru, všude jste dohlédli okem), zůstaly jednoduše nevyužité.

No dobře, říká se, že kvantita není důležitá, protože významnější roli hraje kvalita. Jenže ouha, ani tu kvalitu jsem příliš neviděla. Ano, zmínila jsem, že velkoformátové fotografie byly v dobré kvalitě a pěkně nasvíceny. Ale tím asi končím. Většina fotografií se mi zdála být velmi prostá a jednoduchá. A kolikrát jsem si říkala, že tohle bych přeci také zvládla vyfotit! A kladla jsem si spoustu otázek, proč vlastně vybral tuto fotografii na výstavu. Na některých obrazech jsem zcela nepochopila, proč proboha nezvolil jiný úhel pohledu či to trochu neořízl a nechal tam rušivé pozadí? Jinde jsem ani netušila, čím je fotografie tak zajímavá. Jiná mi přišla příliš tmavá a tak dále. Ale zase pozor, ne všechny byly takové! Určitě jsem narazila i na pár kousků, které se mi hodně líbily a zatoužila jsem mít takovou fotku ve své zrcadlovce. Ale aby mi to vzalo dech? To asi úplně ne.

A závěrem byla možnost si prohlédnout a následně koupit fotografův kalendář, ve kterém se nacházely všechny fotografie z výstavy. Škoda, že tam nebyly třeba jiné.

Co jsem si odnesla?

Výstavu hodnotím kladně a nakonec toho nelituji, že jsem ji navštívila. Protože mi došlo, že i já, jako začátečník, se může jednou vyšplhat výš. Tohle mi naprosto zvedlo sebevědomí, protože si věřím, že takové fotky dokážu (nebo jednou v budoucnu) vyfotit.

Ale také jsem si odnesla to, že možná zůstanu pouze u instagramových veřejných fotek, kterých je nespočet, nic se mi neúčtuje a kolikrát narazím na mnohem zajímavější fotografie. 

Měli byste se tam vypravit? 

Ano i ne. Myslím si, že kdo nijak zvlášť nefotografuje, tak bude z výstavy nadšen. Pro běžné lidské oko jsou fotky velmi líbivé a ještě před pár měsíci by mi také vzaly dech. Obdivovala bych jejich krásu a neřešila bych žádné další detaily, které řeší už jen fotografické oko. A ti, co se zajímají o fotografování, tak se mohou inspirovat a zjistit, že fotografem se může stát vlastně úplně každý. Takže volba je jen a jen na vás :)


A jak jste na tom vy? Byli jste se podívat? :)